Moje milovaná Bětulinko!
Ten rok tak strašně rychle utekl! Nemůžu uvěřit, že už tu jsi s námi fakt celý rok. Přijde mi to jak pár týdnů, co jsme večer jeli do porodnice ... Pořád to mám před očima, v živé paměti. A přitom z Tebe už je malá slečna, už rozhodně nejsi to malé bezbranné miminečko. Za ten rok ses naučila tolik věcí, tolik jsi toho poznala a objevila. Všichni jsme o rok starší, ale Ty jsi urazila ten největší kus cesty, Ty ses toho za ten rok naučila nejvíc. Když ses narodila, ležela jsi, brečela jsi, čurala, kakala, chovala se a každou chvilku byla u prsu. Teď už ležet nevydržíš (kromě pár hodin, co spíš), to brečení Ti ještě občas zůstalo, čuráš a kakáš pořád, chováš se pořád strašně ráda, u prsu už sice nejsi každou chvilku, ale vzdát se kojení zatím rozhodně nehodláš :-) Ale navíc umíš lézt, sedět, stát s oporou, kousíček popojít kolem stolku, papat i jiné věci než jen mlíčko, hrát si s hračkama, blbnout s bráchama, říkat: táta, áf (haf, pejsek), ám (ham) a spoustu blíže neidentifikovatelných slůvek, sem tam se vztekat, umíš tleskat, zamávat, smát se, legračně nakrčit nosík a přitom vystrčit dva spodní zoubky a usmát se, udělat malá, pomazlit se, dát nám úžasně mokrou kapří pusinku, sundávat si a vyhazovat z kočárku ponožky a pokrývky hlavy ... Máš čtyři zoubky, jsi o 23 cm delší a o 5,35 kg těžší. Jsi zkrátka naše šikovná holčička.
Bětuško, všechno nejlepší k prvním narozeninám! Máme Tě moc rádi!
Maminka, tatínek, Štěpánek a Ondrášek
