Je teprve středa, ale co všechno už se událo! V pondělí jsme začali stavět domeček. Teda ne jako my osobně, ale v šest hodin ráno přijela celá výprava dělníků, kamionů a jeřáb a začalo "skládání skládačky". Když jsme se byli podívat v půl deváté na pozemku, tak už stálo přízemí. V devět ale bohužel začalo pršet a prší prakticky bez přestávky až dodneška. Tak máme trochu strach, aby nám domeček neshnil.
V pondělí večer jsem šla na večeři s Ivanou. Ještě než jsem odešla, ptal se mě Pepča, co to má Štěpánek za pupínek na spánku. Mně nijak moc podezřelý nepřipadal a nepřikládala jsem tomu moc pozornosti. Když jsem se vrátila z večeře, sdělil mi Pepča, že Štěpánek má těch pupínků už docela hodně - na zádech a na břiše. A ráno bylo víceméně jasno. Navštívily nás neštovice. Pan doktor diagnózu jen potvrdil. No jednou to přijít muselo ... Čeká nás dlouhé "domácí vězení", na řadě bude totiž za čtrnáct dní až tři týdny Ondrášek.
V úterý bylo ještě pár drobných zádrhelů kolem domečku, chyběl jakýsi kabel. Jinak domeček už stojí celý. A má i komín. Je to fakt fofr!
Dnes je středa - baráček už má hotovou střechu, je krásná, černá. Dělníci dělají uvnitř - elektroinstalaci, zařízení koupelen ...
A středa byla i důležitým dnem pro Babulku. Dnes jsem byla na ultrazvuku. Tak - těhotná jsem (opravdu, je to tam!), pan doktor viděl gestační váček a žloutkový váček, srdíčko zatím ne, ale netvářil se, že by něco bylo v nepořádku. Tak musím doufat a vydržet dalších dlouhých 14 dní, kdy jdu na kontrolu.
Večer jsem Štěpánkovi ďubkala neštovice tekutým pudrem a napočítala jsem jich přes tři stovky. Až do večera byl Štěpík celkem v pohodě, ale v noci se probudil s brekem, že ho to moc svědí a že to nevydrží. Ale musím ho pochválit, je rozumnej a snaží se se nedrbat. Už teď se děsím, až se osype Ondra. Ten zatím moc rozumnej není.
Zítra je čtvrtek a mě čeká další "vycházka". Jsem objednaná ke kadeřnici na melír. Už se těším, i když zatím vůbec nevím, jak se nechám ostříhat. To bude překvápko.
V pondělí večer jsem šla na večeři s Ivanou. Ještě než jsem odešla, ptal se mě Pepča, co to má Štěpánek za pupínek na spánku. Mně nijak moc podezřelý nepřipadal a nepřikládala jsem tomu moc pozornosti. Když jsem se vrátila z večeře, sdělil mi Pepča, že Štěpánek má těch pupínků už docela hodně - na zádech a na břiše. A ráno bylo víceméně jasno. Navštívily nás neštovice. Pan doktor diagnózu jen potvrdil. No jednou to přijít muselo ... Čeká nás dlouhé "domácí vězení", na řadě bude totiž za čtrnáct dní až tři týdny Ondrášek.
V úterý bylo ještě pár drobných zádrhelů kolem domečku, chyběl jakýsi kabel. Jinak domeček už stojí celý. A má i komín. Je to fakt fofr!
Dnes je středa - baráček už má hotovou střechu, je krásná, černá. Dělníci dělají uvnitř - elektroinstalaci, zařízení koupelen ...
A středa byla i důležitým dnem pro Babulku. Dnes jsem byla na ultrazvuku. Tak - těhotná jsem (opravdu, je to tam!), pan doktor viděl gestační váček a žloutkový váček, srdíčko zatím ne, ale netvářil se, že by něco bylo v nepořádku. Tak musím doufat a vydržet dalších dlouhých 14 dní, kdy jdu na kontrolu.
Večer jsem Štěpánkovi ďubkala neštovice tekutým pudrem a napočítala jsem jich přes tři stovky. Až do večera byl Štěpík celkem v pohodě, ale v noci se probudil s brekem, že ho to moc svědí a že to nevydrží. Ale musím ho pochválit, je rozumnej a snaží se se nedrbat. Už teď se děsím, až se osype Ondra. Ten zatím moc rozumnej není.
Zítra je čtvrtek a mě čeká další "vycházka". Jsem objednaná ke kadeřnici na melír. Už se těším, i když zatím vůbec nevím, jak se nechám ostříhat. To bude překvápko.
